Ve školní družině jsme jedno teplé podzimní odpoledne využili k delší vycházce. Nejprve jsme se vydali k soutoku řeky Jihlavy a Rokytné a zastavili se U Dvou bobrů. Na lavičce pod korunami stromů jsme si dopřáli krátký odpočinek. Pozorným zrakem jsme propátrali řeku, jestli neuvidíme vodního hlodavce, který dal tomuto místu název, ale štěstí nám nepřálo. Bobr nikde, jen několik kačen nás tiše pozorovalo. Potom jsme se vydali k zastavení U Šneka, kde jsme zazvonili na zvoneček, zašeptali svoje přání do obřího ucha, vyzkoušeli houpačku a svoji tělesnou zdatnost na hrazdě. Zpátky do školy jsme se vraceli s přesvědčením, že podobnou vycházku k dalším ivančickým zastavením určitě ještě někdy podnikneme.